Závěrem

Při pohledu na nějakou katastrofu můžeme jen tušit hloubku utrpení a bolesti, kterou vyvolala. Ve zlomku sekundy se změní celá budoucnost člověka. Jeho tužby se stanou nevyplnitelnými, jeho naděje vyhasnou a jeho představy se již nikdy neuskuteční. Pro mnohé lidi zmizí jejich smysl života.
Katastrofy jsou však také prověrkou charakteru jednotlivce, skupin, kolektivů a národů. Prověří se význam všech sociálních institucí a morálních kvalit jednotlivců. Nejednou v historii se lidé přesvědčili ve velké katastrofě o skutečném charakteru společnosti, v níž dosud žili a v níž věřili. Takové katastrofy jsou pak následovány vlnou beznaděje, nedůvěry, zklamání, často pak anarchie a banditismu.
Katastrofy postihují jakoukoliv společnost, ať je jakkoliv vyspělá a ať má jakékoliv sociální a politické uspořádání. Při nich nezáleží, kdo jaký má názor nebo která politická strana je právě u vlády. Záleží jen a jen na lidech samotných, zda dokáží přes všechny rozpory spolupracovat na záchraně životů a majetku.