Roganwergův návrat bylo druhé překva¬pení. Kolega dlouho pracoval na jednom projektu v jiném kolagenu, který jeho pů¬vodní vedoucí nestačil dokončit. Ve věku více než pěti tisíc let opustil tuto formu existence, vzdal se svého těla a jako čistý duch přešel do eolu.
. „To jsem rád, že ses vrátil," pozdravil ho Tautanbyrk. „Určitě máš-co vyprávět a jsem na to zvědavý, ale poslouchej, co se dneska stalo mně..." i; Konečně mohl někomu říct o Kun-therherrově pozvání. Hovořil vzrušeně, což nebývalo u něj zvykem, a když skon¬čil, Roganwerg mlčel.
„Co je?" zeptal se Tautanbyrk. „Mám se radovat, nebo se bát?"
- „Já ti nevím," řekl Roganwerg a slezl t Tessmy, který přešel do vyčkávacího po¬stoje a nehýbal se. „Vím jen to, že na tvém místě bych to řekl vedoucímu. A teď mi řekni, na čem jsi dělal. Určitě mě překva¬píš. Je to tahle kulička?" -
.. „Jo," řekl Tautanbyrk trochu rozmrzele. Projekt, kterým se zabýval měsíce, ho najednou nezajímal.