Vltavíny mají od přelomu století své místo mezi tektity (tektos = tavený), to je mezi přírodními křemičitými skly, která vznikla roztavením hornin při vysoké teplotě a jejich prudkým ochlazením, jež v nich potlačilo krystalizaci. Patří k nim i další druhy tektitů, nazývané jinde ve světě australity, indočínity, filipínity, ivority...
Všechno o něm nevíme
Stáří vltavínů je dnes známo, lze ho určit například podle obsahu radioaktivního izotopu draslíku. Je mu přibližně 14,7 milionu let, což vylučuje, že by se k nám dostaly například z Měsíce (tam skončila sopečná činnost před miliardami let a kromě toho měsíc tvoří tmavé horniny).
Jsou snad tektity z roztavených okrajů meteoritů? Pokud k nám skutečně přilétly z vesmíru, musely by obsahovat radioaktivní izotopy 26 Al, 10 Be, 22 Ne, které ovšem postrádají. Povrch tektitů se ale tak nápadně podobá povrchu meteoritů. Jenomže se ukázalo, že modelování povrchu vltavínů (rýhy, jamky, důlky - takzvaná skulptace) vzniklo až později, druhotně, působením loužících roztoků v usazeninách.