V „kožní" partii těla si otevřel na krku Jakousi přihrádku. Vysunula kolejnič¬ka s malým nákladem a ukázala se Jaká¬si Šedivá tkáň, která podle Rhodana mohla vážil tak půl kila. Když se Rhodan a Bull podívali, přihrádka se opět uza¬vřela.Teď se už nedivím, že jste nám připo¬mínali loutky," vyhrkl Reginald Bull.
„Co jsou to loutky?" zajímal se Tautanbyrk.
Rhodan mu to vysvětlil a současně pro¬sil o prominuti, pokud se to Tautanbyrka dotklo.
„Nás to nijak neuráží," odvětil. „Měli byste vědět, že naše nemotorná makrotěla nám v případě nouze poskytují stejné služ¬by Jako vysoce výkonní roboti. Vyživují nám duše. Navíc můžeme tělo ovládat vše¬lijakou technikou Těch přihrádek s mini¬aturizovanou technikou je víc. Ale mimo makrotělo naše duše nemohou dlouho vy¬držet, jsou odkázány na věčnou péči. Nebereme to vsak za nevýhodu, ale za pří¬jemný stav, protože naše mladé stadi¬um vázané na tělo nám slouží stejně jen k přechodu k následující beztělné existen¬ci."