Já se stále

„ ještě nevzdávám naděje," řekl Tautanbyrk, když býti opět u Viviaree. „Poletíme do Zbrojovky. Třeba ho najdeme tam."
„Neuvědomuješ si, že začínáš být směs¬ný?" poznamenala. „Půl tvého života si s tebou Kuntherherr pohrával a teď se ho¬níš za jeho duchem."
„Nemůžu se s tou myšlenkou smířit," reagoval prudce. „A s tím, že jsme sku¬tečně úplně poslední BaolinNdaové. Kun¬therherr byl všelijaký, ale byl moudrý. Řekl by nám, co máme dělat."
Na to už Viviaree nic neřekla a letěli ke Zbrojovce.