Vždycky jsem si přál, abych se mohl na Evropana podívat jinýma očima, a také se mi poštěstilo na mnoha cestách navázat tak blízké vztahy s exotickými lidmi, že jsem byl schopen se na Evropana podívat jejich očima. Běloch je nepochyb¬ně nervózní, uspěchaný, neklidný, nestabilní a (v očích exotických lidí) posedlý nejztřeštěnějšími myšlenkami bez ohledu na nadání a energii, díky nimž si všeobecně připadá jako nadřazený. Haneb¬né činy, kterých se dopustil na exotických národech, se nedají spočítat, čímž se ovšem - dobře si to pamatujme - nepromíjí ani jediný nový hanebný čin; špatný jednotlivec rovněž není o nic lep¬ší, když se pohybuje v nekonečně veliké špatné společnosti. Pri¬mitivové se bojí konvergujících os pohledu Evropana, které se jim zdají jako malochio (zlověstné). Jeden náčelník kmene Pueblo se mi svěřil s přesvědčením, že všichni Američané (jediní běloši, kte¬ré znal) jsou pomatení, a svůj názor odůvodňoval tak, že v tom člověk bez problémů mohl poznat popis posedlého. Proč ne, vždyť jsme v sobě také - poprvé od pravěku - dokázali zadusit celou původní oduševnělost přírody; bohové nejenže sestoupili ze svých nebeských planetárních obydlí nebo z nich spíš byli odstraněni a proměnili se především v chronické démony, ale i jejich množ¬ství, ve kterém se ještě v dobách Paracelsových vesele proháněli po horách, lesích, vodách a lidských příbytcích, se vlivem vzrůs¬tající vědecké osvěty scvrklo na nepatrné zbytky a nakonec zmi¬zelo docela.