Přírodní katastrofy

5 odpovídá zhruba energii první jaderné bomby
6 odpovídá zhruba energii první jaderné bomby
7 nad touto hodnotu jde o velká zemětřesení
8 zemětřesení v San Fransiscu v roce 1906
8,4 aljašské zemětřesení v roce 1964,
asámské zemětřesení v roce 1950
8,6 odpovídá energii asi třímiliónkrát větší,
než měla první jaderná bomba
8,9 zřejmě zemětřesení v Lisabonu v roce 1755
Důsledky zemětřesení:
Při silnějších zemětřeseních většina lidí propadá panice. Uvádí se, že při slabém zemětřesení v roce 1976 u nás lidé vybíhali z vyšších podlaží panelových domů na chodby a na schodiště. Přitom schodiště se v budově obvykle zřítí jako první.
Na ulici se menší zemětřesení obvykle nepozná kvůli provozu na silnicích. Silnější zemětřesení se projeví drnčením oken, opadáváním omítky, pádem nestabilních zdí a komínů, praskáním zdí, porušením dlažby a asfaltového povrchu a vznikem puklin v zemi. Zdvihají se mračna prachu.
Ve volné přírodě lze rozeznat jen větší zemětřesení. Vytvářejí se malé pukliny v půdě, pak větší pukliny, půda se rozrušuje, vystřikují gejzíry písku, pohybují se balvany, dochází k sesuvům větších svahů, vylévá se voda z vodních nádrží a řek. Při větších zemětřeseních lze pozorovat vlnění povrchu.
Předpovědi a ochrana před zemětřesením:
Předpovědět zemětřesení mohou jak odborníci, tak amatéři. Současná geofyzika připravila pro potřeby praktické geologie velké množství vědeckých poznatků. Podle psychotroniky člověk sám velmi citlivě reaguje na změny, které se odehrávají pod terénem.
Tsunami:
Některá zemětřesení jsou provázena ničivými mořskými vlnami, které pustoší pobřeží. Tsunami jsou dlouhé vlny katastrofického rázu vzniklé zejména tektonickými pohyby mořského dna. Tsunami má vlnovou délku od 150 do 300 km (vlnovou délkou zde rozumíme vzdálenost od vrcholu jedné vlny k druhé). Amplituda vlny je přitom jen několik desítek centimetrů, nejvýše několik metrů. Jak se vlna dostává na mělký kontinentální šelf, její amplituda se zvyšuje a mění se v pohybující vodní stěnu. Když se tlačí do mělkých zálivů nebo do ústí řek, její výška ještě roste. Rychlost tsunami je přímo úměrná hloubce oceánu. Pro střední hloubku Tichého oceánu 4000 m byla teoretická rychlost stanovena na 716 km/h. Nejvyšší změřená rychlost tsunami přesáhla 1000 km/h. Skutečná rychlost tsunami bývá nižší, asi 400 až 500 km/h.