Přírodní katastrofy

Úvod
Pod pojmem katastrofa si představujeme pohromu způsobující lidské neštěstí, utrpení, smrt a zničení hodnot. Podle příčin lze katastrofy obecně klasifikovat na přírodní katastrofy, jejichž příčinou jsou přírodní procesy, na ekologické katastrofy, jejichž příčinami jsou důsledky zásahů lidstva do biologické rovnováhy a katastrofy sociální, jejichž příčiny lze hledat v přímé činnosti člověka nebo skupin lidí. Přírodní katastrofa je rychlým přírodním procesem mimořádných rozměrů, který je primárně způsoben gravitací, zemskou rotací nebo rozdílem teplot. Katastrofy mohou nastat rychlým pohybem zemské hmoty (zemětřesení, sesuvy půdy), uvolněním hlubinné zemské energie a jejím převedením na zemský povrch (sopečná činnost a zemětřesení), zvýšením vodní hladiny řek, jezer a moří (povodně a záplavy, mořské tsunami), mimořádně silným větrem (orkány, tropické cyklóny).
Přírodní katastrofy lze klasifikovat podle různých hledisek. Jedním z nich je místo vzniku příčin katastrofy. Některé příčiny lze hledat pod povrchem v zemské kůře, jiné v hydrosféře a další v atmosféře planety Země. Pod zemským povrchem mají svoji příčinu zemětřesení a sopečné erupce. Na zemském povrchu vznikají sesuvy půdy, povodně, bouřlivé přílivy a tsunami. V atmosféře vznikají tropické cyklóny, tornáda a prachové bouře. Mezi jednotlivými typy katastrof existují přímé a nepřímé souvislosti. Sopečný výbuch může vést k zemětřesení a ke vzniku tsunami. Zemětřesení může vést k ničivým sesuvům půdy a ty zase mohou vést k povodním. Atmosférické bouře a tropické cyklóny mohou způsobit povodně.
V městských aglomeracích může zemětřesení vést k ničivým požárům a výbuchům plynu, k přerušení zásobování pitnou vodou a elektrickou energií, k porušení kanalizace. Zemětřesení může vést k protržení hrází přehradních nádrží. Sopečný výbuch může vést k otrávení pastvin a zničení zemědělských plodin. Povodně zase mohou vést k otrávení spodních vod a studní a ke vzniku ohnisek nakažlivých nemocí.