„Ne, Tautanbyrku. Na to jsem Ještě ne¬měla čas. Proč se ptáš?"Bezpečně věděla, proč se ptá. Pohrává si s ním?
Ale co, říkal si, hlavně ze se zase uvidí¬me! A pracoval vedle své ostatní práce na křeslech, která dorůstala v kokonech. Ve dne v noci myslel na schůzku a její kód znal už zpaměti. Pak se však stalo něco, co zmařilo veškeré jeho naděje.

Zavolal si ho Krapohl a sdělil mu, že si ho žádá Kuntherherr.
„Práci za tebe dodělá Roganwerg," pro¬hlásil vedoucí. „A ty se hned zítra odebe¬reš na HLAVEL a vyslechneš si, co po tobě Kuntherherr chce. Asi víš, oč jde."
„Jo," řekl rozmrzele Tautanbyrk. „Chce, abych pro něj zase dělal. Ale já nechci. Jsem přece svobodný BaolinNda!"
„To máš jistě pravdu," řekl Krapohl. „Ale chceš, aby se náš kolagen... dostal do potíží? Že se nám všem povede hůř, když odmítneš?"
Tautanbyrk pomyslel na Viviaree a že ji třeba už nikdy neuvidí a musel myslet i na přátele. Bylo to k uzoufání. Vše se v něm vzpouzelo, ale následujícího rána stál před transmiterem nastaveným na HLAVEL.
Kuntherherr ho přijal nadmíru laskavě, prohlásil, že jistě již získal dostatečný odstup, že se jistě umoudřil. Tak ať si přesta¬ne hrát na uraženého a uvědomí si, že vše má v životě svůj smysl, i domnělá odmít¬nutí. Vysvětlil mu. že se s ním počítá do budoucna na jednu ze tří důležitých pozic: nástupce Kuntherherra jako třetí posel a veletechnik, správce centrály HLAVELU anebo ředitel Virtuální továrny.
Tautanbyrka by zajímalo, čím to je, že se Kuntherherr najednou tak rozpovídal. Tlačí ho čas? Blíží se Konstituční rok? Vážně v něm vidí svého nástupce? Anebo se dozvěděl o jeho citech k Viviaree a bojí se, že ho ztratí?
Před desetiletími by ho taková nabídka uvedla ve vytržení. Nyní chladně kalku¬loval, jaký kapitál by se z toho dat vytlouct.
Možná je na čase, aby vyžadoval objas¬nění tajemství HLAVELU. Anebo Virtu¬ální továrny. Kolem tohoto kolagenu bylo zřejmě velké tajemství. 7