Všechno bylo nesmírně vzrušující, úpl¬ně jiné než v jiných kolagenech, ve kte¬rých zatím byl. Lautensark mu ukázal ubi¬kaci. Když osaměl, myslel na Viviaree, aleuž jen zběžně. Znovu dostal objevitelskou horečku Co vlastně jsou ty tak tajemné virtuální lodě?Virtuální továrna byla v každém ohledu jedinečná. Průměr kolagenu činil 45 kilo¬metrů a síla 12. Mel tvar dvaceticípé hvěz¬dy. A každý z těchto cípů nesloužil niče¬mu Jinému než k budování jedné jediné lodi. Z plánovaných dvaceti jich bylo hotovo už sedmnáct. Osmnáctka se ještě sta¬věla, což v případě virtuálních lodí zna¬menalo nejméně tri tisíce let! Tak dlouho trvalo zhotovení jediné lodi.
Tautanbyrk a Lautensark si malým člu¬nem vyletěli do Delty, aby Tautanbyrk zís¬kal přehled o celém komplexu.
Virtuální lodě měly tvar válce se stříbr¬ným pokryvem. Dlouhé byly 450 metro a v nejsilnějším místě měly průměr 250 metrů. Po plášti se táhla hustá síť potrubí o průměru metr až dva, takže lodě zdálky vypadaly jako v drátěné kleci. Potrubí se křížila a větvila ve všemožných úhlech a smysl tohoto systému byl BaolinNdaům •naprosto nejasný, jak řekl Lautensark. Pou¬ze se domnívali, že v tom potrubí se vy¬tvářejí šestirozměrné stavy.
Záď a příď byly zcela hladké. Tam byl průměr nejmenší, pouze 220 metrů. Na¬cházely se tam rovněž vstupy, takže Jak příď, tak záď se daly použít jako přistáva¬cí plochy.