„Já říkám ne,"

řekl jsem. „Nedám se vy¬dírat. Styď se, že chceš těžit z naši nouze. Buď mluvíš pravdu a provedeš nás krupo¬bitím bez zvláštního přídělu, anebo sis to s těmi koridory vymyslel."
„Nevymyslel!" vykřikl.
„Tak nás jimi proveď," pronesla Mondra. „Ukaž nám jednou, že jsi k něče¬mu." , ' :
„Jenže on není," přidal se Tautma. „Pus¬tě kecá."
Kreyn se na ně zahleděl, pak na mne. Pěsti měl zaťaté. Chvíli jsem si myslel, že se na mě vrhne.
„Tak dobře," zařval nakonec, až mi za¬lehlo v uších. „Já vám to dokážu,"
A tak jsme se dali znovu na cestu. Opět jsme bojovali s proudem a zpočátku se zdálo. Že dopadneme úplně stejně jako po¬prvé. KAURRANG zpomalil. Poulton Kreyn soustředěně seděl v křesle a řídil. Silně se potil.
„Co říká počítač?" zeptal jsem Se Ská. „Je tu nějaké srovnání s předchozím po¬kusem?"
„Jsme rychlejší. Brzdí nás to o padesát procent méně. To znamená, že Kreyn sku¬tečně našel nějaký průchod."