Podle výzkumu VÚV Praha z let 1960 až 1965 lze snížit díky přehradám dosavadní průtok stoleté vody (Q = 4134) maximálně o 300 m3/s, tedy pouze o 7 procent. V roce 1890 protékalo řečištěm Vltavy 3975 m3 s. V případě opravdu velké povodně však Vltavská kaskáda paradoxně zvyšuje nebezpečí pro Prahu. Povodňová vlna se šíří na hluboké vodě přehrad rychleji než někdejším údolím. Kulminace přijde nyní do Prahy z Českých Budějovic zhruba o půl dne dřív. Problém je v tom, že když byly intenzivní srážky na celém území Čech, tak Prahu nejdřív zasáhla povodňová vlna z Berounky, pak ze Sázavy a nakonec i z Vltavy. Teď je mnohem pravděpodobnější, že se kulminace sejdou," obává se prof. Gabriel.

Povodňová vlna naplnila za pár desítek hodin celý její zásobní prostor a jen zbytek se přeléval. Byla to neopakovatelná náhoda. Na Slapech nyní hladina kvůli rekreaci kolísá minimálně, a tudíž její význam pro zadržení velké vody je malý. Více již kolísají hladiny Orlíku či Lipna, ale zase by to byla náhoda, kdyby přišla povodeň v době, kdy jsou hladiny velmi zaklesnuty. Pak by byl efekt výraznější, ale retenční prostory určené ke zploštění povodňové vlny mají i podle projektu omezené objemy.

Nebezpečné přehrady

"Vltavská kaskáda zlepšuje ochranu Prahy jen proti menším a častějším povodním. Retenční prostory jsou schopny zachytit povodňové vlny asi do četnosti patnáctileté velké vody. Kdyby přišla padesátiletá či stoletá povodeň, nemohou už stačit a proti tak velké vodě Praha chráněna není," tvrdí prof. ing. Pavel Gabriel, DrSc., z katedry hydrotechniky ČVUT Praha. "Slapská přehrada sice v roce 1954 zachránila Prahu před pětadvacetiletou vodou, ovšem to byla právě dobudovaná a téměř prázdná.

Podle historických záznamů vedených od roku 1118 došlo v Praze v každém století k jedné až dvěma katastrofálním povodním (např. 1118, 1180, 1272, 1342, 1359, 1481, 1501). Téměř stoletá voda ji postihla naposledy v roce 1890. V tomto století byla v Praze v roce 1940 asi 35letá povodeň a v roce 1954 25letá, kterou naštěstí (bohužel) zachytila právě dostavěná a prázdná Slapská nádrž. I díky této náhodě normální občan a nejspíš i pražští radní spoléhají při ochraně Prahy před povodní na kaskádu vltavských přehrad. Odborníci mi však připravili šok číslo jedna. Lipno, Orlík, Slapy, Štěchovice a Vranská přehrada zvyšují riziko velké povodně pro Prahu! Není tedy divu, že ředitel závodu Dolní Vltava Ing. Pavel Uher z a.s. Povodí Vltavy si dost často přeje, aby Prahu postihla povodeň. "Mám z ní strach, ovšem na druhé straně, pokud nějaká větší voda nepřijde, nikoho to nebude zajímat. Člověk je asi nepoučitelný. Řeší se kolaps pražské dopravy, a prostředky na koncepční - přinejmenším stejné důležitou - ochranu Prahy před velkou vodou zůstávají mimo pozornost. Menší záplavu bych přivítal, jen se bojím, aby na nás nepřišla rovnou stoletá voda."

Původně jsem jenom zjišťoval, jakou šanci mají majitelé dostihového areálu v Chuchli realizovat svůj plán na výstavbu rekreačního, zábavního a obchodního centra v sousedství současné dráhy na inundačním (záplavovém) území. Při svém putování po architektech a zejména vodohospodářích jsem v šoku nad některými informacemi na Chuchli takřka zapomněl. Praha je bohužel asi jediným evropským velkoměstem situovaným na břehu řeky, které není dostatečně chráněno přeci velkými povodněmi.

povodne v praze

Pražan sídlící uprostřed "srdce Evropy" očekává spíš politické než přírodní katastrofy. Zemětřesení prakticky neznáme, naše vichřice jsou slabým odvarem hurikánů. Z přírodních živlů nám sílu ukazuje jen voda. Poslední velká povodeň postihla Prahu v roce 1890 a vinou dlouhého odstupu málokoho trápí, že případná stoletá voda by napáchala v našem hlavním městě miliardové škody. Zaplavila by totiž kromé jiného také velké části Starého Města a Malé Strany.