Typ katastrofy / Počet mrtvých

sucha / tropické cyklony, hurikány, tajfuny/ 499 000

zemětřesení/ 450 000

záplavy (jiného původu než ad 1)/ 194 000

tornáda a bouřky/ 29 000

sněhové bouře/ 10 000

sopečné výbuchy/ 9 000

vlny veder/ 7 000

laviny/ 5 000

zemní laviny/ 5 000

Celkem/ 739 000 + ?

Celkové zatížení

obyvatel Československa, ke kterému studie po řadě výpočtů a matematických modelů dospívá oficální studie Institutu hygieny a epidemiologie-centra hygieny záření (zpracovaná pro potřeby OSN), představuje 11 310 Sv. To znamená, že při velmi opatrných odhadech způsobí radiace z Černobylu na našem území celkem 450 až 1200 předčasných úmrtí, většinou v důsledku rakoviny vyvolané ozářením. Vzhledem k nepřesnostem ve výpočtech však může být počet obětí ještě vyšší.

Podle odhadů

bylo jen kvůli Černobylu provedeno asi 100 000 potratů. DOPADY ČERNOBYLSKÉ HAVÁRIE NA ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA Nad územím Československa prolétl černobylský mrak celkem třikrát: 30. dubna, 3. až 4. května a 7. května 1986. První a třetí průchod zasáhl celé území Československa, druhý průchod jen jeho západní část, takže minul střední a východní Slovensko. Průběžná měření zahájila síť monitorovacích stanic dne 29. dubna, tedy 3 dny po havárii. Největší zatížení obyvatel radioaktivními látkami nastalo ve dvou vlnách: jednak během prvních týdnů po havárii, jednak během zimy 1986/87, kdy byly konzumovány obiloviny ze sklizně roku 1986, stejně jako mléko a maso ze zvířat krmených senem sečeným během jara a léta 1986.

Riziko,

kterému jsou vystaveni,kryjí vysokými státními příjmy. Havárie připravila přes 10 000 rodin o jejich živitele, kteří zemřeli nebo jsou v invalidním důchodu. Tyto počty obětí tedy uvádějí oficiální statistiky. Ve skutečnosti však je situace ještě horší, protože výše uvedená čísla nezahrnují 3 miliony obyvatel Kyjeva, který byl po havárii vážně zasažen radioaktivním spadem. Od roku 1986 je na Ukrajině zaznamenán dlouhodobý trend zhoršování zdravotního stavu a poklesu porodnosti. Statistické rozbory však jednoznačně ukazují, že na kontaminovaných územích je zhoršení zdravotního stavu mnohem výraznější. Oblasti kontaminované radioaktivitou se kryjí s místy, kde byl zaznamenán nárůst rakoviny a celkového poklesu imunity.

zatížení

Největší zatížení obyvatel radioaktivními látkami nastalo ve dvou vlnách: jednak během prvních týdnů po havárií, jednak během zimy 1986/87, kdy byly konzumovány obiloviny ze sklizně roku 1986, stejně jako mléko a maso ze zvířat krmených senem sečeným během jara a léta 86. Vědci předpokládají, že radiace z Černobylu způsobí na našem území 450 až 1200 předčasných úmrtí, většinou v důsledku rakoviny vyvolané ozáření. Teprve tři týdny po havárii je dokončen železobetonový obal nad havarovaným reaktorem a pomocí vrstvy 4000 tun písku, bóru je utěsněn tak, že veškeré úniky radioaktivity do okolí konečně ustaly. Jeho výstavba pohltila 7000 tun ocele a 410 000 m betonu. Mezitím bylo z oblasti 30 km od elektrárny evakuováno téměř 100 000 lidí. A jak vypadá Černobyl dnes ? Dne 21. října 1993 ukrajinský parlament zrušil své dva roky staré usnesení o tom, že do konce roku 1993 odstaví zbylé dva reaktory v Černobylu. V zakázané zóně žije 5000 lidí, kteří na elektrárně pracují. Tráví vždy 15 dnů v zóně a na dalších 15 dnů odjíždějí domů.

Mezi radioaktivní látky,

které zasáhly Evropu nejvýrazněji patří izotopy césia a jódu. Poločas rozpadu Cs -137 je 30 roků a bude tedy trvat několil set let, než se jeho hodnota sníží na zanedbatelné hodnoty. Naopak, poločas rozpadu jódu I - 131 je jen 8 dní a dlouhodobě nepředstavuje velké nebezpečí. O to větším ohrožením ale byl v prvních týdnech po havárii, kdy pronikl především do mléka. Nad územím Československa prolétl černobylský mrak celkem třikrát: 30. duben, 3. až 4. května a 7. května 1986. První a třetí průchod zasáhl celé území Československa, druhý průchod jen jeho západní část, takže minul střední a východní Slovensko.

Černobylský výbuch

nezpůsobil škody nejen v bývalém SSSR, ale měl i velké následky ve světě. Radioaktivní mrak, který se z Černobylu uvolnil, postupoval nejprve směrem na severozápad, do Polska a Skandinávie, a pak se obrátil do střední Evropy. Největší škody způsobil radioaktivní mrak tam, kde z něj pršelo. Déšť totiž spláchl na místa, kam padal, radioaktivní látky ve velkých množství. Kontaminace míst zasažených tímto radioaktivním dešťem byla i stonásobně vyšší v porovnání s místy, kde naštěstí nepršelo a kde byl zaznamenán suchý spad.

V sobotu 26.dubna 1986

v Ukrajině došlo na čtvrtém bloku jaderné elektrárny Černobyl k výbuchu, který zničil reaktor a způsobil rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Stala se tak dosud největší katastrofou v dějinách provozu jaderných elektráren. V průběhu této superhavárie se uvolnilo do životního prostředí celkem 30 až 50 milionů Curie radioaktivních látek, což odpovídá jedné dvacetině veškeré radioaktivity obsažené v reaktoru a asi třiceti až čtyřicetinásobku radioaktivity uvolněné při výbuchu atomové bomby v Hirošimě. Na bezprostřední následky havárie zemřelo podle oficiálních údajů během tří měsíců 28 osob, přes 200 bylo pro těžké popáleniny hospitalizováno.

Černobylská jaderná katastrofa se teprve projeví

Podle Annanových slov byla reakce na výzvu OSN, adresovanou před třemi lety vládám a institucím, natolik chabá, že původní seznam 60 projektů musel být okleštěn na devět nejnaléhavějších. Zmíněné projekty zahrnují modernizaci nemocnice, vybudování sítě středisek léčby dětí a dekontaminaci škol, předškolních zařízení a nemocnic v Bělorusku. V Rusku projekty zahrnují dodávky vitamínových preparátů k posílení imunity, sonografické vyšetření 500 tisíc dětí a rozvoj rehabilitačních center pro postižené osoby. Mezi projekty na Ukrajině patří zvyšování úrovně lékařské péče, obnova radiací zničených lesů a vědecký výzkum dopadu na zdravotní stav budoucích generací.

Na 600 tisíc záchranářů,

kteří se podíleli na vyčišťovacích pracích a budování tzv. sarkofágu kryjícího poškozený reaktor, "musí být trvale sledováno kvůli důsledkům ozáření", dodává zpráva. Podle brožury tři nejhůře postižené země - Bělorusko, Ukrajina a Rusko - i nadále platí vysokou cenu. "Černobyl je slovo, které bychom všichni rádi vymazali z paměti," poznamenává v předmluvě generální tajemník OSN Kofi Annan. "Více než sedm miliónů lidských bytostí si však nemůže dopřát přepych zapomnění. V důsledku toho, co se stalo, nadále neustále a každý den trpí," dodává. Přesný počet obětí podle Annana možná nebude nikdy znám, avšak tři milióny dětí potřebují léčbu a mnohé předčasně zemřou. "Plný počet těch, u nichž se pravděpodobně projeví vážné zdravotní následky, nebudeme znát dříve než v roce 2016 vzhledem k opožděné reakci na ozáření," dodal.

Přesný počet obětí

nebude nikdy znám Nejhorší důsledky černobylské jaderné katastrofy z roku 1986 pro zdraví 7,1 miliónu lidí se patrně teprve projeví. Konstatuje to nejnovější zpráva o této jaderné havárii na Ukrajině, vypracovaná Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCAH). "Únik radiace při této nehodě byl nejméně stonásobně vyšší než úhrnem při výbuších dvou atomových bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki" na závěr druhé světové války, konstatuje 32stránková brožura nazvaná "Černobyl: Pokračující katastrofa", vydaná u příležitosti 14. výročí dosud nejvážnější havárie jaderné elektrárny na světě. Čtvrtý reaktor černobylské elektrárny explodoval 26.dubna 1986 a radiací byla tehdy zamořena především značná část území Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Při explozi zahynuli tři lidí a během prvních třech měsíců zemřelo 28 záchranářů. Pozdější počet obětí na životech zpráva neuvádí, poznamenává však, že rovněž u 106 dalších členů záchranářských týmů, kteří dorazili na místo jako první, byl diagnostikován "syndrom akutního ozáření".

. Heliot dosud nedorazil, ale mladí Bao

linNdaové už položili základní kámen pro další trváni svého národa.
Normálně prováděli BaolinNdaové akt spojení jen dvakrát, avšak Tautanbyrk a Viviaree se budou spojovat častěji.

Byl jejich pastýřem, nikoli vojevůdcem. Vítězství a budoucnost byly vykoupeny draze, příliš draze. Proč tomu tak muselo být?
Epilog
Perry Rhodan a Reginald Bull se vrátili na KAURRANG, aby tam počkali na Heliotúv příchod. Tautanbyrk a Viviaree za¬tím dělali něco zvláštního.
Stáli proti sobě. Potom každému vyje¬la z makrotěla kovová rampa. Obě ram¬py se propojily a z přihrádek vylezly obě duše a setkaly se uprostřed, aby provedly rozmnožovací akt řízený feromony.
Byla to záležitost minut a skončila dřív, než se u Hřibu stalo něco.podstatného. Duše Viviaree během deseti let zdvojná¬sobí svou hmotnost, pak se rozdělí a zjedne duše budou dvě individua. Mladá by¬tost bude mít stejné zkušenosti a vědomosti jako mateřská část a získá vlastní makrotělo...

Tyto minuty studu a uvědomění si byly naštěstí pro druhou .stranu minutami zd쬚ení. . '
Strážci víry se vzpamatovali. Navrátil se starý svět. Všichni cítili, že Svit je rov¬noměrný. A Mniši začali bojovat silou víry. ZběhIíci se navrátili. I Mniši, kteří přeběh¬li k Traalu už před lety, změnili frontu a bezpodmínečně se podřídili Sedmihláskovi.
Za pět hodin bylo po bitvě.
Ubránili mír. Nějaký nový kult jen tak znovu nevznikne. Šaogenská říše nebes bude opět galaxií, kde má smysl žít a kde každý je každému přítelem a bratrem.
Až na duchovního pastýře z Wolkenortu.
Sedmihlásek se v posledních dnech a týdnech stahoval stále více do sebe. Oba pastýři i Korter mu to vymlouva¬li, ale nedal se utěšit. Nastoupil do úřa¬du přece proto, aby Mnichům a spřá¬teleným národům přinesl radost a život, nikoli smrt.

Sedmihlásek

se zrovna těžce rozhodo¬val, jestli pokračovat v boji, nebo zachrá¬nit, co se ještě dá. A tu cítil, jak ho zasáhlo úžasné Světlo, které jej přesvítilo až do hlubin duše a naplňovalo jej. Šedesát let ten pocit nepřicházel. Byl to Svit, Šaogenský hvězdný svit. Nyní, ve chvíli nouze nejvyšší, se navrátil!
A hlavně se navrátil i na místo, kde ho dříve ani nevnímali. Na periferii! Zamra¬zilo ho, když si uvědomil, že Svit je.mnohem silnější než dřív
Cílili to všichni, poslední věrní i malo¬věrní. Za pár minul bylo po zmat¬ku a všichni pochopili, že život má opět smysl.

Sedmihlásek

Horní třetina Hřibu začalo pulsovat in¬tenzivním stříbrným světlem. Tautanbyrk nám řekl, že tento jev už jednou viděl, ale tenkrát ho Kuntherherr poslal pryč.
„Vím, co to znamená," řekl liše, skoro nábožně. „To znamená, že po Mostu do nekonečna k nám přejde Heliot pověřenec Rady Thoregonu..."
V nejbližších hodinách se mělo rozhod¬nout a nezdálo se, že to bude ve prospěch
Šaogenu.
Proti sobě stál nyní zhruba stejný počet lodí. Traal změnil taktiku a přestal se sna¬žit o masivní průlom. Místo toho zaútoči¬li na široké frontě a zavlékali úplňky do bojů lodě proti lodi. Mužstva byla příliš unavena, než aby dokázala ještě účinně bojovat.
. \Sedmihlásek se zděšeně a bezmocně dí¬val, jak jedna loď za druhou exploduje. Bylo to děsivé. Ve jménu míru hynuly miliony životů, každý sám o sobě cenný anenahraditelný. Ale co měl dělat? Vzdát se a přenechat vše Traalu? Otevřít dveře dokořán barbarství?
'.Povzbuzoval posádky, ale nepomáhalo té. Některé otevřeně přeběhly k Traalu, jiné utekly z boje a uháněly neznámo kam. Už nechtěly bojovat, neměly naději. Ne¬bilo nic, zač by stálo umírat. A co bylo horší ~ nebylo nic, zač by stálo ještě žít. Tu se stal zázrak.

„Dokážem to!" jásal Bully. „Myto dokážem!"
„Hřib už je z brány venku," potvrdila Viviaree. „Přetlak v eolu může unikat. Tím jsme zachránili své předky."
„Jsi si tím jistá?" zeptal se Tautanbyrk. „Dokud s nimi nemáme kontakt, nevíme, zda žijí či ne."
„Přetlak nemohl být zas tak velký, aby jim uškodil," odpověděla, vědkyně. „Můžu

to zcela přesně změřit. Ne, tenhle útok nanokoloně nevyšel. Ale kdybyste se tady neobjevili vy, Pozemšťané..."
KAURRANG a technobox dál vytaho¬valy Hřib do Delty, dál od brányStále sršely jiskry, ale pak vyhasly.
A já poprvé viděl Hřib nezakotvený v podloží. Horní část byla stejná jako u běžného Hřibu, vysoká 33 metrů, stříb¬řitý kov, dvacet metrů silný. Dolů pokra¬čoval plynule, pouze byl matově černý;
Nebyly v něm žádné vyvýšeniny nebo ot¬vory. Podstavec Hřibu byl plochý, takže mi spis připomínal takřka stometrovou nábojnici s velkým nábojem.
Byl to povznášející pohled Hřib se zdánlivě vznášel volně v prostoru, ale naše paprsky ho držely a vlekly do bezpe¬čí.
„Kam s ním?" zeptal jsem se.
„Navrhuji místo, kde býval Jeho kola¬gen," odpověděl Tautanbyrk. „Třeba to mělo nějaký význam. Kdo ví? Postavíme kolem něj nový kolagen, i kdyby to mělo trvat tisíc let. Času máme dost."
Bylo mi to divné a dozvěděl jsem se, jak neuvěřitelně vysokého věku se BaolinNdaové tohoto vývojového stupně do¬žívají.
Souhlasili jsme a odvlekli Hřib na mís¬to. Neměli jsme za sebou ještě ani polovi¬nu cesty, když se stalo něco, co Tautanbyrka opět vyvedlo z míry.

KAURRANG

'.
„To ti neřekne nikdo," snažil jsem se ho utěšit. „Třeba byste ji vůbec nedokázali zničit."
„Ale vy jste to s tou bombou dokázali!"
Doufejme! pomyslel jsem si.
Konečně se ukázal KAURRANG a za¬stavil vedle boxu. Vyměnil jsem si se Ská a Poultonein Kreynem nějaké informace a potom tažné paprsky KAURRANGU za¬braly současné s technoboxem.
Zatajil jsem dech. Bully celý bledý ci¬věl na holá. Několik dlouhých vteřin se nedělo nic. Naše paprsky jako by se od Hřibu odrážely a mě by moc zajímalo, o Jaké zakotvení se asi jedná.
A potom, konečně, se Hřib pohnul.
Zprvu zcela pomaloučku, že se to dalo zjistit Jen Viviareeinými velice citlivými přístroji. Potom Hřib zrychlil, blížil se k nám, už se dal vidět jako tečka, pak se zvětšoval, nakonec byl jasně rozpoznatel¬ný. A za ním se jako roj jisker vybil příval nahromaděné psionické hmoty.

Dobře,

řekla, ale neznělo to přesvěd¬čeně. •
Navázal jsem kontakt s KAURRANGEM a vylíčil situaci. Ská Kijathe slíbila, že hned přiletí. Spojenými silami se nám to třeba podaří. Když ne... ,
Na to jsem radši ani nemyslel. Tautan¬byrk mě ubezpečil, že do brány nemůže
vletět žádná loď, a já mu to věřil. Takže jediná možnost byly ty paprsky.
„Žádná rezonance," hlásila Viviaree. „Našimi paprsky s ním ani nehnu."
Tušil jsem to. Poslední naděje byl tedy KAURRANG se silnějšími projektory.
„Co by se bylo stalo, kdyby Kuntherherr tu nanokolonu nevzal do HLAVELU?" trá¬pil se Tautanbyrk. „Kdybychom ji rovnou na místě zničili?"

První, co jsem si po tomto dalším šoku uvědomil, bylo, že kroupy z psionické •hmoty, které nyní ustavičně bubnují do Hřibu, jsou identické s oněmi ustavičný
mi 'explozemi, které nám zabránily v pří¬stupu do Delty, když Jsme šli z Gaala po Mostu do nekonečna. UŽ tenkrát Jsem mě! zlé tušení, že BaolinNdaové byli zniče¬ni.
„Přicházejí další měření!" vykřikla Vi¬viaree vzrušeně. „Vyrovnávání tlaku mezi bolem a Deltou se kvůli Hřibu, který trčí v bráně, snížilo asi o. půl procenta. Je to zdánlivě málo, ale výhledově katastrofál¬ní." •'
„A to to ještě podceňuješ," řekl Tautan¬byrk skutečně třesoucím se hlasem. „Dří¬ve či později se eol musí tím nedostateč¬ným vyrovnáváním tlaku poškodit. Dou¬fejme, že se tak ještě nestalo. Ale co můžeme proti lomu udělat?"
To je plán! blesklo mi hlavou. Dva v podstatě nezničitelné objekty byly po¬staveny proti sobe. Hřib a eolová brána. Nanokoloně nestačilo, ze vyhladila veš¬kerý život v Deltě. Chtěla zničit i zduchovnělé BaolinNday v eolu, a málem se jí to podařilo. Pokud už není pozdě.
„Tažné paprsky," obrátil jsem se na Viviaree. „Má technobox tažné paprs¬ky?"
„Takové, že pohnou částmi kolagenu," odpověděla mi. „Ale jestli budou stačit na Hřib, to nevím."
„Musíme to zkusit, než tady bu¬de KAURRANG," řekl jsem. „Hned se s ním spojím. Zkus Hřib vytáhnout z brány. Kdyby to nevyšlo, aspoň Jsme to zkusili." ''•".. ,