Celkové zatížení

obyvatel Československa, ke kterému studie po řadě výpočtů a matematických modelů dospívá oficální studie Institutu hygieny a epidemiologie-centra hygieny záření (zpracovaná pro potřeby OSN), představuje 11 310 Sv. To znamená, že při velmi opatrných odhadech způsobí radiace z Černobylu na našem území celkem 450 až 1200 předčasných úmrtí, většinou v důsledku rakoviny vyvolané ozářením. Vzhledem k nepřesnostem ve výpočtech však může být počet obětí ještě vyšší.

Podle odhadů

bylo jen kvůli Černobylu provedeno asi 100 000 potratů. DOPADY ČERNOBYLSKÉ HAVÁRIE NA ÚZEMÍ ČESKOSLOVENSKA Nad územím Československa prolétl černobylský mrak celkem třikrát: 30. dubna, 3. až 4. května a 7. května 1986. První a třetí průchod zasáhl celé území Československa, druhý průchod jen jeho západní část, takže minul střední a východní Slovensko. Průběžná měření zahájila síť monitorovacích stanic dne 29. dubna, tedy 3 dny po havárii. Největší zatížení obyvatel radioaktivními látkami nastalo ve dvou vlnách: jednak během prvních týdnů po havárii, jednak během zimy 1986/87, kdy byly konzumovány obiloviny ze sklizně roku 1986, stejně jako mléko a maso ze zvířat krmených senem sečeným během jara a léta 1986.

Riziko,

kterému jsou vystaveni,kryjí vysokými státními příjmy. Havárie připravila přes 10 000 rodin o jejich živitele, kteří zemřeli nebo jsou v invalidním důchodu. Tyto počty obětí tedy uvádějí oficiální statistiky. Ve skutečnosti však je situace ještě horší, protože výše uvedená čísla nezahrnují 3 miliony obyvatel Kyjeva, který byl po havárii vážně zasažen radioaktivním spadem. Od roku 1986 je na Ukrajině zaznamenán dlouhodobý trend zhoršování zdravotního stavu a poklesu porodnosti. Statistické rozbory však jednoznačně ukazují, že na kontaminovaných územích je zhoršení zdravotního stavu mnohem výraznější. Oblasti kontaminované radioaktivitou se kryjí s místy, kde byl zaznamenán nárůst rakoviny a celkového poklesu imunity.

zatížení

Největší zatížení obyvatel radioaktivními látkami nastalo ve dvou vlnách: jednak během prvních týdnů po havárií, jednak během zimy 1986/87, kdy byly konzumovány obiloviny ze sklizně roku 1986, stejně jako mléko a maso ze zvířat krmených senem sečeným během jara a léta 86. Vědci předpokládají, že radiace z Černobylu způsobí na našem území 450 až 1200 předčasných úmrtí, většinou v důsledku rakoviny vyvolané ozáření. Teprve tři týdny po havárii je dokončen železobetonový obal nad havarovaným reaktorem a pomocí vrstvy 4000 tun písku, bóru je utěsněn tak, že veškeré úniky radioaktivity do okolí konečně ustaly. Jeho výstavba pohltila 7000 tun ocele a 410 000 m betonu. Mezitím bylo z oblasti 30 km od elektrárny evakuováno téměř 100 000 lidí. A jak vypadá Černobyl dnes ? Dne 21. října 1993 ukrajinský parlament zrušil své dva roky staré usnesení o tom, že do konce roku 1993 odstaví zbylé dva reaktory v Černobylu. V zakázané zóně žije 5000 lidí, kteří na elektrárně pracují. Tráví vždy 15 dnů v zóně a na dalších 15 dnů odjíždějí domů.

Mezi radioaktivní látky,

které zasáhly Evropu nejvýrazněji patří izotopy césia a jódu. Poločas rozpadu Cs -137 je 30 roků a bude tedy trvat několil set let, než se jeho hodnota sníží na zanedbatelné hodnoty. Naopak, poločas rozpadu jódu I - 131 je jen 8 dní a dlouhodobě nepředstavuje velké nebezpečí. O to větším ohrožením ale byl v prvních týdnech po havárii, kdy pronikl především do mléka. Nad územím Československa prolétl černobylský mrak celkem třikrát: 30. duben, 3. až 4. května a 7. května 1986. První a třetí průchod zasáhl celé území Československa, druhý průchod jen jeho západní část, takže minul střední a východní Slovensko.

V sobotu 26.dubna 1986

v Ukrajině došlo na čtvrtém bloku jaderné elektrárny Černobyl k výbuchu, který zničil reaktor a způsobil rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Stala se tak dosud největší katastrofou v dějinách provozu jaderných elektráren. V průběhu této superhavárie se uvolnilo do životního prostředí celkem 30 až 50 milionů Curie radioaktivních látek, což odpovídá jedné dvacetině veškeré radioaktivity obsažené v reaktoru a asi třiceti až čtyřicetinásobku radioaktivity uvolněné při výbuchu atomové bomby v Hirošimě. Na bezprostřední následky havárie zemřelo podle oficiálních údajů během tří měsíců 28 osob, přes 200 bylo pro těžké popáleniny hospitalizováno.

Černobylská jaderná katastrofa se teprve projeví

Podle Annanových slov byla reakce na výzvu OSN, adresovanou před třemi lety vládám a institucím, natolik chabá, že původní seznam 60 projektů musel být okleštěn na devět nejnaléhavějších. Zmíněné projekty zahrnují modernizaci nemocnice, vybudování sítě středisek léčby dětí a dekontaminaci škol, předškolních zařízení a nemocnic v Bělorusku. V Rusku projekty zahrnují dodávky vitamínových preparátů k posílení imunity, sonografické vyšetření 500 tisíc dětí a rozvoj rehabilitačních center pro postižené osoby. Mezi projekty na Ukrajině patří zvyšování úrovně lékařské péče, obnova radiací zničených lesů a vědecký výzkum dopadu na zdravotní stav budoucích generací.

Na 600 tisíc záchranářů,

kteří se podíleli na vyčišťovacích pracích a budování tzv. sarkofágu kryjícího poškozený reaktor, "musí být trvale sledováno kvůli důsledkům ozáření", dodává zpráva. Podle brožury tři nejhůře postižené země - Bělorusko, Ukrajina a Rusko - i nadále platí vysokou cenu. "Černobyl je slovo, které bychom všichni rádi vymazali z paměti," poznamenává v předmluvě generální tajemník OSN Kofi Annan. "Více než sedm miliónů lidských bytostí si však nemůže dopřát přepych zapomnění. V důsledku toho, co se stalo, nadále neustále a každý den trpí," dodává. Přesný počet obětí podle Annana možná nebude nikdy znám, avšak tři milióny dětí potřebují léčbu a mnohé předčasně zemřou. "Plný počet těch, u nichž se pravděpodobně projeví vážné zdravotní následky, nebudeme znát dříve než v roce 2016 vzhledem k opožděné reakci na ozáření," dodal.

Přesný počet obětí

nebude nikdy znám Nejhorší důsledky černobylské jaderné katastrofy z roku 1986 pro zdraví 7,1 miliónu lidí se patrně teprve projeví. Konstatuje to nejnovější zpráva o této jaderné havárii na Ukrajině, vypracovaná Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCAH). "Únik radiace při této nehodě byl nejméně stonásobně vyšší než úhrnem při výbuších dvou atomových bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki" na závěr druhé světové války, konstatuje 32stránková brožura nazvaná "Černobyl: Pokračující katastrofa", vydaná u příležitosti 14. výročí dosud nejvážnější havárie jaderné elektrárny na světě. Čtvrtý reaktor černobylské elektrárny explodoval 26.dubna 1986 a radiací byla tehdy zamořena především značná část území Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Při explozi zahynuli tři lidí a během prvních třech měsíců zemřelo 28 záchranářů. Pozdější počet obětí na životech zpráva neuvádí, poznamenává však, že rovněž u 106 dalších členů záchranářských týmů, kteří dorazili na místo jako první, byl diagnostikován "syndrom akutního ozáření".