Tomu neunikne nikdo, neboť každý je natolik člověkem a patří natolik do lidského společenství, že i každý zločin nějakým způsobem v nějakém koutku naší mnohotvárné duše vyvolává nej-utajenější zadostiučinění, které ovšem - při příznivé morální dis¬pozici - v sousedních oblastech vyvolává opačnou reakci. Silné morální dispozice jsou však bohužel relativně vzácné, takže když se zločiny hromadí, dá se rozhořčení snadno přehlušit, a zlo se tak stane platnou módou. Každý má v sobě i svého „statistického" zločince a stejně tak duševně chorého nebo svatého. Na základě této obecné lidské pravlohy existuje všude odpovídající sugestibi¬lita, respektive náchylnost. Zločinu připravovala půdu právě naše doba, to jest poslední půlstoletí. Cožpak například nikomu ještě nepřipadlo záhadné, že se lidé tak všeobecně zajímají o detektivní romány?